Olej na překližce, 36 x 44 cm, signováno autorsky vlevo dole.
Mnohokráte vystavované dílo zcela výjimečně zachycující svéráz obyvatel Horňácka a Moravských Kopanic, kde krojová pestrost a styl účesů se značně odlišoval od ostatních částí tehdejšího Československa.
Obraz pochází z výjimečné umělecké sbírky malířů Horňácka. Rámováno v uměleckém profilovaném rámu s polychromovanými linkami po obvodu, jednoznačně autorský galerijní rám.

O autorovi: Otto Ervin Karel Molitor (2. dubna 1889 Kyjov – ? 1965) byl malíř, sochař, grafik a kněz Církve československé husitské. Narodil se v Kyjově v rodině sklárenského účetního Karla Molitora a jeho manželky Julie, rozené Pospíšilové. Původně se věnoval sochařství, později malířství a grafice. Vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze a pak Akademii výtvarných umění u Františka Ženíška v letech 1910–1913. 6. září 1913 se v holešovickém kostele svatého Klimenta oženil s Emilií Hanekovou. Během života působil v Paříži, Holandsku, Belgii, Německu, Itálii. V Srbsku byl profesorem kreslení. Jako příslušník srbské armády byl zajat a rakouskými úřady stíhán pro velezradu. Soubornou výstavu svých obrazů měl v pražském Obecním domě v roce 1919. Roku 1921 přestoupil do Církve československé husitské. Postupně působil jako profesor kreslení v Uherském Brodě, Hranicích, Lipníku, v Moravské Ostravě a nakonec jako farář Církve československé ve Vratimově. V roce 1907 Otto Molitora jako studenta portrétoval jeho vrstevník Jan Zrzavý.