Pijan zachycuje osamělou mužskou postavu u stolu v kompozici, která zaujme výrazovou úsporností a soustředěnou barevností. Muž s pokrývkou hlavy obrací ostře řezaný profil doleva, zatímco jeho předloktí spočívá před tělem vedle drobného pohárku a vysoké modré láhve. Zjednodušené rysy a nehybný postoj propůjčují výjevu uzavřenou, zamyšlenou náladu. Světlá draperie při pravém horním okraji naznačuje interiér a svým obloukem měkce vyvažuje hranaté tvary figury.

Autor zde mistrně staví teplé okrové plochy tváře a rukou proti chladnému tyrkysovému prostředí a syté modři nádob. Tmavé zelenošedé partie sjednocují oděv i stíny a dávají postavě pevnou, téměř sochařskou stavbu. Širší barevné plochy oživují krátké štětcové doteky a jemné proměny sytosti, díky nimž si obraz uchovává živý povrch. Zvláště působivá je souhra dlouhé vodorovné linie předloktí se svislicí láhve, která vytváří jasné těžiště ve spodní části výjevu.

Běžný motiv posezení u sklenky se zde proměňuje v osobitou studii lidské přítomnosti. Několik předmětů, odvrácený pohled a sevřený prostor nechávají vyniknout napětí mezi vnějším klidem a nevysloveným příběhem postavy. Pro sběratele moderní figurace představuje dílo přitažlivou příležitost získat komorní práci, která spojuje odvážnou výtvarnou zkratku s kultivovanou barevnou harmonií a výraznou atmosférou.