Podzimní krajina s řekou zachycuje půvab otevřeného prostoru, v němž se světlo rozlévá mezi rozlehlou oblohou, klidnou hladinou a barevně rozehranými břehy. Výjev prostupuje vzdušnost a tiché vyrovnání — podzim zde má podobu jemných zlatavých, zelených a narůžovělých tónů, sjednocených měkkým denním světlem.

Široký pás modré řeky vede pohled napříč obrazem a odděluje živě malované popředí od vzdáleného nízkého horizontu. Traviny a štíhlé rostliny při bližším břehu vystupují proti hladině v pružných, členitých siluetách. Za vodou se táhnou louky a souvislý pás stromů, jejichž obrysy se pozvolna rozpouštějí ve světle. Vysoká obloha s lehkými oblaky dodává kompozici velkorysý prostor a nachází barevnou odezvu ve vodě.

Působivost díla spočívá v souhře klidné horizontální skladby a bezprostředního malířského rukopisu. Krátké, zřetelné tahy v popředí skládají vegetaci z okrových, svěže zelených a tlumeně fialových doteků, zatímco vzdálenější partie působí měkce a sjednoceně. Obraz tak nabízí jak bohatství barevných detailů při pohledu zblízka, tak harmonický celek, v němž vyniká proměnlivá krása podzimního dne.

Přiložen znalecký posudek PhDr. Naděždy Blažíčkové-Horové.