Stav: Rám mírně poškozen. Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.

Pozn.: Konzultováno a posouzeno PhDr. Michaelem Zachařem.

Nejdelší strana: 42 cm

V tomto díle se August Bedřich Piepenhagen noří hluboko do romantické představy krajiny jako prostoru lidské duše. Téma osamělého, majestátního dubu, jenž vyrůstá z temného porostu a ztrácí se v husté mase listí, nese v sobě silné symbolické vrstvy – staroba, klid i trvání navzdory času. V popředí můžeme cítit mírné světelné záchvěvy, jakoby poslední paprsky dne ozářily zarůstající cestu, zatímco dál, v hlubinách obrazu, se krajina pozvolna ztrácí v temnu.

Autor zde mistrně pracuje s kontrasty – nejen světla a stínu, ale také klidu a napětí. Temná barevnost, místy téměř monochromní, přechází do hnědých a zelenočerných tónů, které navozují melancholickou náladu a pocit zádumčivosti. Kompozice je koncentrovaná, bez rušivých prvků, a přesto bohatá na vnitřní dynamiku – větve se ohýbají, listí šeptá, stromy šumí tichým hlasem staletí.

Tento obraz není pouhou studií stromu, ale spíše existenciálním zamyšlením nad přírodou jako věčnou kulisou lidského bytí. Piepenhagen zde s naprostou suverenitou malíře‑básníka propojuje vnější svět s vnitřním prožitkem. Dílo působí jako tichá modlitba adresovaná přírodě – a skrze ni samotnému času.

 

o autorovi: 1791, Soldin (Prusko) - 1868, Praha
Ve 12 letech odjel do Švýcarska, kde se začal učit malbě u svého jediného učitele (zřejmě Jindřich Wuest z Curychu). Piepenhagen byl autodidaktem, který se věnoval především krajinomalbě. Roku 1810 přišel do Prahy, kde se usadil. Jeho oblíbeným motivem bylo vyobrazování měsíční noci. Často se zabýval i náměty ze Švýcarska, především horské krajiny. Kromě Švýcarska cestoval také po Francii, Belgii i Německu. Byl blízkým přítelem Josefa Navrátila. Věnoval se také kresbě a vytvořil i jednu litografii (Pohled na Mariánské Lázně). Hojně vystavoval u nás i v zahraničí (Berlín, Mnichov, Vídeň,...).

Nejvyšší dosažená cena za dílo tohoto autora v aukci: 2 400 000 Kč.