Pozn.: Konzultováno a posouzeno PhDr. Michaelem Zachařem a prof. PhDr. Tomášem Vlčkem, Csc.

Nejdelší strana: 100 cm

Tichý a melancholický portrét mladé ženy v lesním prostředí v sobě nese jemnou poetiku a snovou náladu. Postava dívky je situována do hloubi lesa, obklopena modrozeleným oparem kmenů a stínů, které vytvářejí téměř abstraktní pozadí. V levé ruce drží drobnou fialku – detail, který se stává ústředním motivem celé kompozice. Květina je symbolem křehkosti, čistoty a snad i pomíjivosti mládí.

Augustin Sagner maluje měkkým, rozvrstveným štětcem, jehož tahy se slévají v jemných přechodech barev a světla. Vzhled dívky, její klidný a téměř zasněný pohled, působí introspektivně – jako by se ztrácela ve vlastních myšlenkách. Tvář s jemným červeným nádechem na tvářích kontrastuje s chladněji laděným pozadím a umocňuje dojem lidské blízkosti uprostřed neosobní přírody.

Obraz není klasickým portrétem, ale spíše náladovým výjevem – v němž se snoubí symbolismus, impresionistická měkkost a expresivní barevnost. Dílo působí jako tichá vzpomínka na chvíli, která sice minula, ale zůstává hluboko zapsána v paměti.

o autorovi: 1891 – 1946
Malíř, pedagog. Studoval na AVU v Praze u J. Preislera, po 1. světové válce a pobytu na frontě dokončil studia u M. Pirnera, V. Nechleby a F. Thieleho. Působil jako středoškolský profesor kreslení v Praze, Mladé Boleslavi a Duchcově. Byl členem Skupiny Kvart, s níž vystavoval.