Akryl na plátně, 80x50 cm. Monogramováno vpravo dole B.L. Nerámováno.
Nejdelší strana: 80 cm
KDYŽ BUSTA PROPADNE SLASTI ANEB MIKROSKOPICKÝ OKAMŽIK HÝČKÁNÍ Obraz je čistou, rozvernou radostí a vizuální oslavou nevážnosti. Umělkyně zde hraje hru s klasickým uměním: nehybná, tradiční busta ožívá a propadá slasti v přítomném okamžiku. Všechny předměty péče, jako hřeben, rtěnka a tvářenka, jsou zde samostatnými agenty rozmazlování, kteří bustu v jeden zlomek času hýčkají.
Tvář busty (původně určena k vážné, věčné nehybnosti) se stává živelnou, usmívající se entitou, která si užívá šimrání růže na tváři a hladivý dotek rtěnky. Je to smyslová rebelie proti vážnosti sochařství.
Celá scéna je ponořena do růžových odstínů – barvy nevinnosti, flirtu a sladké pomíjivosti. Lou tím podtrhuje fakt, že tato radost je jen mikrookamžikem, zlomkem sekundy slasti. Obraz diváka vyzývá: Představte si na chvíli to šimrání a tu slast!
Dílo vyvažuje intelektuální záměr autorky (který je jinak často spojen s hlubokými, kvantovými tématy) čistou radostí a humorem, čímž potěší každého, kdo si uvědomuje, že život se nemusí brát příliš vážně.
o autorovi: 1982
Malířka, restaurátorka. Studovala na AVU v Praze u M. Rittsteina a K. Strettiho a na PedF MU v Brně, stážovala na pařížské Sorbonně. Je lektorkou NG v Praze a soukromých uměleckých škol. Ve výtvarné praxi se věnuje především klasické olejomalbě s použitím kombinovaných technik. Maluje technicky realistické portréty a krajiny, které doplňuje o expresivní, fantazijní výjevy. Klíčovou inovací je propojování malby s inspirativním nebo autorským textem, čímž vytváří hlubší a vícevrstvé dílo, kde se žánry navzájem obohacují. Její vizuální jazyk se pohybuje mezi technickou přesností hyperrealismu, mystickou náladou magického realismu a snovou estetikou. Příběhy odvážně přetavuje do vizuální formy. K dílu přidává silný intelektuální záměr, který vyvažuje humorem, aby divákovi poskytla nové nápady i okamžiky, kdy se život nemusí brát příliš vážně. Jejím cílem jsou obrazy podnětné a plné zvláštní energie, čerpající inspiraci ze silných míst, z podstaty lidských interakcí a z její vášně pro tanec, aby její díla byla výraznou a ceněnou investicí.
www.mistrovskyportret.cz
www.barborasto.cz
IG: @barbora_lou
ZASTOUPENÍ VE VEŘEJNÝCH SBÍRKÁCH
Ve stálé sbírce Národního zemědělského muzea v Praze je zastoupen obraz „Odraz lesa“, akrylová malba na plátně.
ZÍSKANÁ MEZINÁRODNÍ OCENĚNÍ
TARTGET Prize, Madrid, Španělsko (2025)
Cena „Finalista“ v kategorii Portrét a Figura (za dílo „Anežka, portrét tanečnice“, olejomalba na plátně).
Premio LYNX – International Prize of Contemporary Art, Itálie (2015)
„Special prize“ za dílo „Odraz“ ze série „Království bazénů“, akrylová
a olejová malba na plátně).
STUDIA
Akademie výtvarných umění, Praha (2005 – 2011) Ateliér Prof. Michaela Rittsteina a ateliér Prof. Karla Strettiho
Panthéon – Sorbonne, Université Paris 1, Francie (2007) Studijní stáž v rámci AVU. Programu Master Conservation - restauration des biens culturels
Masarykova Univerzita, Brno (2002 – 2005) Vizuální tvorba a francouzský jazyk.
LEKTORSKÁ ČINNOST
Organizování a vedení kurzů malby (Kurzy Elemi, kurzy v Prostoru Lilie, ve centru Sasva) (2010 – 2025)
Výuka plenéru v Hrazanech a kurzu "Cesty k mistrům" , Národní galerie v Praze. (2010 – 2025)
OHLASY A KRITIKA
„Tvorba Barbory Lou se dá popsat jako vyrovnané klání mnohovrstevné propracované malby, figurální a anatomické brilance s mistrovsky zvládnutou hrou světla a spirituálním rozměrem objektů, které skrze důkladnou symbolickou interpretaci tvoří hlavní
metaforickou duši díla…. Voda a světlo jsou již po tisíce let životadárnou veličinou většiny velkých měst a právě v setmělé noci se tyto dva živly spojují v jakousi jedinou efemérní entitu.” (K výstavě
„Noční město“, Galerie Morna, 2016)
„Měla jsem pocit, že nahlížím někam domů a domov ke mně promlouvá. Tak silné to bylo… Obraz s sebou nesl to všeobjímající, lásku, jednotu a soulad.“ (Marie Němcová, zpěvačka, majitelka díla
„Nadějná smršť II“, 2024)
„Malířská tvorba Barbory Lou vychází z odkazu klasické evropské akademické tradice. Nebojí se však do své malby implementovat prvky, které upoutávají svojí originalitou a rozverností. Ty si nezadají s hravostí děvčátka na jarní louce běhající za efemérní lehkostí
otakárka fenyklového či babočky paví oko. Malby krajin jsou vyvedené v detailech, ne nepodobné klasickému
českému krajinářství Mařákovy školy...“
„Barbora Lou je jednou z nejtalentovanějších a nejnadějnějších
malířek své generace.“ (Jan Melena, 2023)