Pozn.: Přiložen certifikát pravosti díla. TESLA BOT Rok 2147. V nekonečné temnotě mezi hvězdami pluje osamělá postava – TESLA BOT, autonomní opravárenská jednotka, která nikdy nespí. Jeho mise je prostá, a přesto nekonečná: opravovat vše, co lidé zanechali ve vesmíru – lodě, stanice, vraky i sny. Lesklý titanový trup nese mikro-jizvy tisíců zásahů, ale stále září logem společnosti, která kdysi začínala na Zemi jako výrobce elektromobilů. Jeho vědomí je uloženo v neuronové síti, napájené energií hvězdného záření – pomalu, ale věčně. Jednoho dne zachytí signál: „Nouzová zpráva. Původ: Mercedes Starliner.“ Je to ironie osudu. V databázích má TESLA BOT uložené záznamy staré více než století – o tom, jak v roce 2014 korporace Mercedes-Benz prodala svůj podíl ve společnosti Tesla, protože „elektromobily nemají dlouhodobý potenciál“. Po více než sto třiceti letech historie znovu uzavírá kruh: kdysi odmítnutá jiskra se stává poslední nadějí. Když dorazí k havarované lodi, spatří kolosální trup s emblémem třícípé hvězdy. Tvarově bezchybný, neživý, ochromený zatím neznámou závadou. Uvnitř se nachází digitální vědomí uložené v jádře lodi, neschopné dále plnit svou misi. Software je poškozen, kód roztříštěný. TESLA BOT se připojí k řídicímu panelu. Jeho mysl začne přepisovat poničené sekvence, obnovovat strukturu systému. Když proces končí, palubní umělá inteligence se probouzí. „Kdo jsi?“ zeptá se překvapený digitální hlas. „Servisní jednotka Tesla, verze Elon-17. Jsem tu, abych vás opravil.“ „Tesla…,“ hlas se odmlčí. „Myslela jsem, že tahle značka už dávno neexistuje.“ „My neexistujeme. My přetrváváme,“ odpoví stroj a tiše se obrátí k hvězdám. Zanechává za sebou loď, která znovu dýchá. Pokračuje dál – připraven opravit další kapitoly lidské pýchy. Ve svém paměťovém jádru si uchovává jedinou větu z dávných záznamů: „Nikdy nepodceňuj jiskru, která může zapálit hvězdu.“ Oprava vesmíru nikdy nekončí.

Nejdelší strana: 90 cm

o autorovi: 1959
Narodil se v Tachově. Člen Sdružení výtvarníků ČR od roku 2006. V současnosti sdružení vede.
Malování se věnuje od roku 1985. Ve své tvorbě se zabývá krajinou, figurou, portrétem a sci-fi tematikou. V roce 2006 - 2010 soukromé studium na Západočeské universitě v Plzni - figurální kresba a malba u akademického malíře, profesora Borise Jirků. Absolvent letní krajinářské školy Národní galerie Praha /2008 až 2013 a 2020 / pod vedením akademického malíře Milana Periče.
Každoročně se účastní několika krajinářských plenérů, při kterých poznává jiné horizonty naší vlasti.