1970
Malířka samouk pocházející z malého města na Valašsku, začala malovat v nejtěžších chvílích života a malování se pro ni stalo nejen útěkem, ale především vnitřní potřebou a cestou k sobě samotné. Už více než pět let vytváří imaginární postavy – bytosti s vlastním světem, emocemi a příběhy, které nelze vysvětlit slovy, ale lze je cítit.
V jejích obrazech se potkává křehkost s drsností, tajemství s ironií a bolest s nadějí. Každý obraz je tichým rozhovorem mezi autorkou a divákem – někdy šeptem, jindy výkřikem.