Originální dobová grafická práce na silném kartonu, signováno v desce vpravo dole J. Hála 1926, 58 x 84 cm, rámováno pod sklem. List odborně vyčištěn od prachu, původní zničený rám vyměněn včetně zadního krytu. Grafická práce původně pochází ze sbírky malíře JanaHály. Na trhu s uměním vzácně se vyskytující historie Važca z hlediska etnografického a architektonického, kdy malíř zachytil život ve starém Važci před jeho vyhořením. Sběratelská mimořádná nabídka! Nedostupná práce na trhu s uměním!

Stav: Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.

Jan Hála, křtěný Jan Antonín (19. ledna 1890 Blatná – 17. května 1959 Važec) byl český a slovenský malíř, grafik ilustrátor a spisovatel.

Studoval soukromě se školil v malířské škole Ferdinanda Engelmüllera.

V letech 1910-1916 studoval na pražské malířské akademii u profesorů Vlaha Bukovce a Maxe Pirnera.

Zavítal na Slovensko, navštívil podtatranskou obec Važec, byl okouzlen krajinou a blízkým okolím a zůstal zde téměř celý svůj život. V roce 1925 se stal členem Spolku slovenských výtvarných umělců a v následujícím roce byl ve Važci spoluzakladatelem „Tovarišstva výtvarných umění Tatran“

Pro Národní muzeum v Martině namaloval cyklus obrazů "Len" a v roce 1939 pro československý zemědělský pavilon na světové výstavě v New Yorku, velký vlys s názvem – "Tance".

Jan Hála ve své tvorbě po celý život čerpal náměty ze života obyvatel Važce a okolí, tvořil rovněž obrazy figurální, podobizny a ztvárňoval krajinné motivy jak z jižních Čech, tak z pod Tater a z Liptova. Kromě malby se věnoval i literární tvorbě a knižní ilustraci. Patřil k zakladatelům moderní slovenské ilustrační tvorby pro děti. Byl spolu s malířem Jaroslavem Augustou prvním českým výtvarníkem, který se trvale usadil na Slovensku a stál při počátcích společné česko-slovenské výtvarné kultury 20. století. Svým komplexním malířským, ilustrátorským a literárním dílem patří k prvním etnografům slovenské lidové kultury.