Bronz, výška: 92 cm. Dobový dřevěný sokl.

Bronzová plastika Železného rytíře představuje model sochy určené do veřejného prostoru, pro niž Ladislav Šaloun vytvářel studie a podklady na počátku desátých let 20. století před osazením finálního monumentálního díla v nice Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze. Jedná se o přední realizaci významného českého sochaře, který je právem považován za jednu ze zakladatelských figur českého moderního sochařství. Inspiraci pro postavu rytíře Šaloun čerpal z pražských legend, podle nichž má ulicemi Prahy bloudit prokletý templářský rytíř, který čeká na vysvobození. Plastiku Šaloun pojal jako majestátní postavu muže v plášti, který letmo vykračuje nohou kupředu. Pro dílo je charakteristická velká ušlechtilá forma, která jasně vyzařuje i z předloženého modelu. V kombinaci plné sochařské formy a splývavé melodické linie lze cítit ozvuky secesního sochařského projevu, stejně jako v mystickém motivu samotném, který se do tvarů díla neskrývaně propisuje. Sochař při práci formu budoval zevnitř a nechal přitom povrch plastiky mluvit viditelnými stopami umělecké práce. Jedná se o reprezentativní kus z díla čelního českého sochaře, který velmi vhodně doplňuje dobový podstavec.

Pozn.: Původní odlitek.

o autorovi: *1. srpna 1870, Praha– + 18. října 1946, Praha. Sochař a malíř období secese, naturalismu a realismu, zakladatel moderního českého sochařství. Studoval v Reynierově kreslířské škole a sochařství soukromě u Tomáše Seidana a Bohuslava Schnircha. Zprvu byl ovlivněn J.V. Myslbekem, později Augustem Rodinem. Věnoval se monumentální i komorní plastice. Rád pracoval na sochařské výzdobě architektury.