Pozn.: Konzultováno a posouzeno prof. PhDr. Tomášem Vlčkem, Csc. Přiložen znalecký posudek PhDr. Jaromíra Zeminy. Obraz pochází se sbírky MuDr. Václava Trnky.

Nejdelší strana: 30 cm

Tato komorní práce v technice pastelu je mistrovskou ukázkou zralého a hluboce spirituálního vidění světa jednoho z nejvýznamnějších solitérů české moderny, Jana Zrzavého. Dílo zachycuje autorovo celoživotně osudové a opakovaně ztvárňované téma: benátskou lagunu, konkrétně pohled z nábřeží na ostrov San Giorgio Maggiore s ikonickým dómisovým sloupem se lvem v popředí. Zrzavý zde benátskou realitu dekonstruuje do čistě metafyzické kompozice, zbavené vteřinového shonu a zalité nadčasovým, měkkým světlem měsíce.

Dílo fascinuje především svou barevnou tektonikou a strukturou pastózního pastelu, který autorovi umožňoval dosáhnout sametově matných, a přesto vibrujících ploch. Dominantní chladné tóny levandulové, fialové a modré jsou subtilně konfrontovány s teplými pískovými a nazelenalými valéry architektury, čímž vzniká atmosféra naprostého ticha, vnitřního klidu a melancholie. Geometrický řád prvků (vertikály sloupů, horizontála laguny a dokonalý kruh měsíce) není popisem místa, ale zhmotněním autorovy vnitřní vize, v níž se krajina stává nositelkou existenciálního rozměru. V kontextu válečného roku 1941, kdy dílo vzniklo, lze tuto Piazzettu vnímat jako autorovu touhu po harmonii a návratu k duchovním kořenům evropské kultury.