Barevná originální původní autorská litografie o rozměru 44 x 22 cm, rámováno v umělecké paspartě pod sklem do bohatě ornamentálně zdobeného rámu. Signováno autorsky v desce vlevo dole, datováno 37 (1937). Motivem se stalo děvče z Mařatic, tisk, litografická dílna Klabussay, Holešov. Publikováno v monografii Štěpán Jež – Joža Uprka, viz.tabuli LII. Tato kniha je součástí nabídky této vzácné grafické práce! Motiv Mařaťanky byl Uprkou použit na několik plakátů různé velikosti. Grafické práce Uprkovi za posledních 10 let zaznamenaly obrovský nárůst cen a na trhu s uměním začínají být nedostupné. Mimořádná nabídka!
Stav: Stav ilustruje přiložená fotodokumentace.
Josef „Joža“ Uprka, psáno též Jóža Úprka, (26. října 1861 Kněždub – 12. ledna 1940 Hroznová Lhota) byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru Moravského Slovácka, silné pouto s rodným krajem ovlivnilo prakticky celou jeho tvorbu.
Od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, František Ondrúšek, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold.
Po tříletém pobytu v Mnichově se vrátil do Prahy, aby formálně uzavřel svá malířská studia na zreformované pražské akademii ve třídě Maxmiliána Pirnera. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Pobyt v Paříži Uprkovi výrazně prosvětlil paletu a výrazovým prostředkem se mu stala barevná skvrna. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu. Období mezi lety 1895–1902 bývá označováno za vrcholné v Uprkově tvorbě.
Klabusay Lambert – Litograf a tiskař.
Narodil se 17. 9. 1856 v Holešově. Tento holešovský rodák vystudoval reálku u piaristů v Kroměříži a poté se učil litografem ve Vídni. Své vědomosti z oboru tiskařského umění si rozšiřoval návštěvou odborných kurzů na vídeňské umělecké akademii v tamějším technickém muzeu. Po vyučení pracoval jako samostatný litograf u několika vídeňských firem. V dalších letech se vrací do Holešova, kde roku 1881 zřizuje malou ruční tiskárnu na Palackého třídě, postupně ji vybavuje novými stroji a rozšiřuje. Roku 1891 stěhuje svůj závod do větších prostor obecního domu na náměstí a později ho doplňuje litografií. Tiskárna získává proslulost nejen v Čechách a na Moravě, ale i v dalších zemích Rakousko-Uherské monarchie.
