Olej na malířské lepence, 50x70 cm, signováno autorsky vpravo dole, rámováno v masivním profilovaném autorském galerijním rámu s původní uměleckou patinou.
Razantní tahy a kladení barevné mozaiky potvrzuje brilanci kyjovského rodáka, mistra folklorní malby Otty Molitora, autora velmi kvalitních děl, z Dolňácka, Horňácka a Uhersko-brodska.
Výjev nás vtahuje do scenérie okolí kostelíčka v Blatnici pod Svatým Antonínkem, dějiště lidových poutí, jenž zachycoval rovněž Joža Uprka a mnozí další malíři. Na vrcholu kopce jsou v pozadí patrné Bílé Karpaty, před nimiž se rozprostírá Horňácko. Tento překrásný folklorní obraz patří mezi vrcholná díla umělce a původně byl součástí vynikající sbírky folklorního malířství se zaměřením na Horňácko. Galerijní dílo této kvality s impresionistickými prvky v malbě je výzvou pro každého zkušeného a prozíravého sběratele a vynikající investicí v nejisté finanční době. Rare!

O autorovi: Otto Ervin Karel Molitor (2. dubna 1889 Kyjov – ? 1965) byl malíř, sochař, grafik a kněz Církve československé husitské. Narodil se v Kyjově v rodině sklárenského účetního Karla Molitora a jeho manželky Julie, rozené Pospíšilové. Původně se věnoval sochařství, později malířství a grafice. Vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze a pak Akademii výtvarných umění u Františka Ženíška v letech 1910–1913. 6. září 1913 se v holešovickém kostele svatého Klimenta oženil s Emilií Hanekovou. Během života působil v Paříži, Holandsku, Belgii, Německu, Itálii. V Srbsku byl profesorem kreslení. Jako příslušník srbské armády byl zajat a rakouskými úřady stíhán pro velezradu. Soubornou výstavu svých obrazů měl v pražském Obecním domě v roce 1919. Roku 1921 přestoupil do Církve československé husitské. Postupně působil jako profesor kreslení v Uherském Brodě, Hranicích, Lipníku, v Moravské Ostravě a nakonec jako farář Církve československé ve Vratimově. V roce 1907 Otto Molitora jako studenta portrétoval jeho vrstevník Jan Zrzavý.