Rozměr: 105x300 cm.
Osnova hedvábí přírodní barvy 100/dm. Uzle hedvábí symetrické (Turecké, Gördes) 2500dm/2 meziútky hedvábí přírodní barvy.

Pozn.: Konzultováno a popis proveden akademickou malířkou Ludmilou Kaprasovou. Modlitební koberec tvoří mezi orientálními koberci zvláštní charakteristickou skupinu. Vznikaly díky koránu, svaté knize muslimů, která nařizuje pravověrným, aby se 5x denně na čistém místě modlili. Ustálil se zvyk zajišťovat si toto čisté místo rozestřením koberce. K modlitbě se v mešitách obracejí k ozdobnému mihrábu (modlitební výklenek) umístěný ve zdi orientované na Mekku, označoval pravý směr k posváté Kaabě. Mihráb byl považován také za symbol Alláha, jak je psáno v koránu, súra XXIV, verš 35: "Alláh je světlo nebes a země, podobá se výklenku, v němž hoří visací lampa.
Plamen lampy, živený posvátným olejem ve skleněné nádobě, připomína třpytivě zářicí hvězdu." Proto se napodobenina mihrábu objevuje na středovém poli koberce. Štít mihrábu (modlitební niky) spočívá ponejvíce na dvou nebo více sloupcích a shora je zavěšená lampa. Další ozdobné prvky se na modl. kobercích objevují např. džbán na vodu, hřeben atd., motivy související s rituálním mytím před modlitbou.
Pro společné modlení byly zhotovovány koberce s řadou několika modlitebních nik "saf" (mihrábů). Známé jsou modlitební koberce ze všech islámských oblastí, ale podle materiálu, který se nám dochoval, lze usuzovat, že ve velkém množství a v mnoha obměnách se od 15. stol. do 19. stol. se vázaly modlitební koberce v Anatolii.
Známé jsou modlitební koberce vázané kolem města Ladik. Nejvíce obměn vykazují modl. koberce typu Gördes (město v Anatolii). Po tomto městě se nazývají turecké symetrické uzle Gördes.
Posuzovaný koberec má více nik "saf". Koberec lze zařadit k tureckým kobercům Osmanské doby. Koberec je velmi zachovalý bez napadení hmyzem. Není ošlapaný ani jinak narušený.